Tekutiny

- pijte dle počasí kolem 1,5-2l tekutin za den, když hodně mrzne či je velké teplo, tak více

-  před jídlem vypijte cca 0,3l vody, pak během jídla a po jídle nepijte minimálně 1 hodinu (protože to naředí trávicí šťávy a pak se jídlo hůře tráví)

 - vyvarujte se pití perlivých minerálek, sycených vod (oxid uhličitý se ve vodě částečně rozpouští  a vzniká kyselina uhličitá) a ovocných  šťáv  (kyslina citrónová vede k řídnutí kostí, cukr - o            tom níže.              

-  zvykněte si pít čistou odstátou vodu pokud vám nechutná voda z kohoutku, kupte si filtr na vodu (napr. Britta, Silva aj.) (balená voda v sobě obsahuje změkčovadla  z plastových lahví)

- Večer si k posteli nejlépe k místu na těle, kde máte nějaké obtíže postavte sklenici vody a tu pak ráno až vstanete vypijte – funguje to jako homeopatikum

-        Když jdete do chladu – pijte chladnější, když jdete do tepla tak pijte teplejší (chladné stáhne  póry a tím zabrání vstupu chladu do těla . Teplé tekutiny reflexně póry roztáhnou a zlepší tak odpařování z povrchu těla a tím se zlepší i ochlazování organismu)

Potrava

Režim: 

-        stačí jíst 3x denně, naučte se jíst v určitou denní dobu +- ½ hodiny – snídaně (ideálně teplá – polévky, obilné kaše) je velmi důležitá, proto snídejte

-        postupně zkraťte interval mezi začátkem prvního a koncem posledního jídla na 10 hodin. (Pro obézní, ještě lépe na 9 hodin) např. začátek snídaně v 7 a konec večeře 17:00 hod. Od večeře nic nejezte ani nepijte. Když budete mít velkou žízeň, tak se lehce napijte, ale pouze čisté vody

-        jezte v příjemné atmosféře

-        najděte si dostatek času, a potravu řádně rozžvýkejte (cca 30x jedno sousto)

Množství:  Jezte tolik a takovou kvalitu jídla , aby jste neměli mezi jídly během dne hlad.

 Co nejíst a nepít: Pšeničnou mouku, Mléko, Rafinovaný cukr, Emulgátory, Konzervanty, Ztužované rostlinné tuky, Smažená jídla

Pšeničná mouka – velmi často dráždí imunitní systém ve střevech, což může vyvolávat alergie a různé záněty v těle.

Žitná, ječná a špaldová mouka jsou mnohem více zdraví prospěšnější. Když už musíte pšenici, tak raději tvrdozrnou neboli semolinovou a celozrnou. 

Vyvarujte se kynutému. (místo knedlíku, těstoviny, či noky, místo chleba či rohlíku, třeba ovesnou či jahelnou kaši)

Mléko - vyvolává záněty ve střevě, tím že dráždí imunitní systém a mění složení mikrobioty střeva (bakterie ve střevě), zkvašené mléčné výrobky( kefíry, acida, jogurty) naopak prospívají celému tělu – nejlépe si dát několik lžic odpoledne kolem 15 hodiny.

Rafinovaný cukr – zvyšuje výskyt zánětu v těle, podporuje rozvoj ucpávání tepen, podporuje rozvoj obezity, cukrovky, rakoviny, depresí a úzkostí. Dále vyvolává závislost a podporuje rozvoj zubního kazu.

Cukr můžete nahradit medem. Med se nemá tepelně zpracovávat –nevařit, nepéct.

Ztužované rostlinné tuky: - zvyšují hladinu "špatného" LDL cholesterolu, což zvyšuje riziko srdečních onemocnění, snižují hladiny HDL „hodného“ cholesterolu, což vede ke výraznému nárustu ucpávání tepen s rizikem infarktů srdce a mozkových příhod. Dále zvyšují zánětlivé procesy v těle,

zvyšují riziko vzniku a zhoršování cukrovky. Dále mají negativní vliv na mozkovou činnost a mohou vést k depresím a demencím.

Emulgátory  -např.  polysorbáty (např. polysorbát 80) zvyšují rizika zánětů v těle, Propylenglykol a propylenglykolstearát, E476 polyglycerolpolyricinoleát, zvyšují záněty ve střevě a vyvolávají zažívací  potíže, tím že rozpouštění ochranou vrstvu na sliznici střeve.  E471 (glycerolmonostearát), E642 (kyselina stearová) -ovlivňují metabolismus tuků a zvyšují rizika srdečních infarktů a mozkových příhod.

Konzervační látky - likvidují správný střevní mikrobiom. Jiné bakterie, které se tam potom množí často produkují karcinogenní látky, Proto dávejte přednost potravinám čerstvým a doma připravovaným.

Smažené jídlo – zvyšuje LDL „zlobivý“ cholesterol v krvi, což vede k vyššímu riziku infarktů srdce a mozkových příhod. Způsobuje obezitu, zvyšuje cukr v krvi, což často vede k cukrovce. Podporuje, záněty ve střevě, ale i v těle, podporuje tvorbu rakoviny. Negativně ovlivňuje hormony související s trávením a může podporovat tvorbu kamenů ve žlučníku.

Uzeniny – obsahují v sobě dusitanové a dusičnanové soli, které se usazují v těle a poškozují organismus. Pokud už jíte uzené, je nejlepší domácí z udírny s tím, že okrájejte černý povrch.

 Co jíst:

Ovoce a zelenina – konzumujte rostliny rostoucí v zeměpisných šířkách, ve kterých se vyskytujete. Ovoce i zelenina, dovážená z dálek dozrávají ve skladech a mají v sobě minimum vitamínů, ale hodně špatně stravitelných a imunitní systém dráždících látek. Vitamíny v ovoci a zelenině vznikají těsně před dozráním na rostlině.  Nejlepší je to, co si vypěstujete doma bez chemikálií. Přes zimu v našich krajích jezte to, co se dá nějakým způsobem uchovávat bez používání chemie či vaření – ideální je u nás syrové kyselé nepasterizované zelí, kimči, jablka a sušené ovoce. Kořenovou zeleninu, květák a brokolici, konzumujte po spaření v páře či po vaření.

Pořádejte velké množství listové zeleniny (saláty, zelí), obsahuje hořčík a řadu zdraví prospěšných vitamínů, které se ale tepelnou úpravou ničí.

 Vláknina: zvýšení konzumace vlákniny zlepší fungování Vašeho trávicího a imunitního systému a prospívá tak celému organismu. Jejím zdrojem jsou celozrné obiloviny, ovoce a zelenina. Konzumujte ji v co největším množství. 

Maso: Každý člověk je trochu jiný, ale všeobecně nám v potravě stačí 500g masa na jeden týden, pokud máte potřebu jíst více bílkovin, tak v luštěninách (hrách, čočka, sojové boby, fazole), je jich až dost. Opět domácí maso je nejlepší, neobsahuje antibiotika, hormony a další jiné chemikálie, které nám ubližují. V důsledku působení na naše zdraví je i z ekologického hlediska je lepší se masu vyhýbat.

Ořechy : ořechy konzumujte ve větším množství (hrst denně – ideálně směs lískových, vlašských ořechů a mandlí) , nejezte moc burské ořechy, často bývají promořeny plísněmi a ty produkují různé toxiny škodící našemu organismu.

 Mléčné výrobky: vyvarujte se konzumaci tavených sýrů (obsahují v sobě kyselinu citronovou a fosfátové soli – vše vede k řídnutí kostí) a mléka. Dále dusitany – viz uzeniny. Kysané mléčné produkty - např. Jogurty a kefíry naopak zdraví prospívají. Nekombinujte je ale s ovocem s ovocem.

Je dobré jíst bílý jogurt k odpolední svačině – pak podporuje vylučování – čistí organismus. Můžete je kombinovat s ořechy , semínky (len, dýně , sezam aj.) či kořením (šafrán, kardamom, vanilka aj. )

Uměle vyráběné vitamíny vedou k tomu, že tělo potom ty přirozeně se vyskytující hůře vstřebává  jakoby zleniví.

 Prevence rakoviny a ucpávání tepen:

Lněná semínka: 2-3 polévkové lžíce v kávovém mlýnku čerstvě nadrcených semínek lnu smíchaných s tučným tvarohem, podmáslím či jogurtem – pokud možno hodně vysokým obsahem tuku – tepelně neupravujte, může se přidat med

Mandle: 2-3 mandle denně

Všeobecně v naší populaci chybí lidem zinek (15 mg/den) a Magnesium (horčík - ideálně - Magnesium malát či orotát - ráno  a nebo Magnesium Bisglycinát, L treonát večer) - Magnézium - hořčík. Neužívejte zinek a magnesium či vápník dohromady. Každý je třeba užívat min. 2 hodiny od sebe.

 Zdroje: přednášky 1. školy tradiční čínské medicíny, vycházející s tisíce let posbíraných a zaznamenávaných zkušeností, Cirkadiální kód Panda Satchin vycházející z množství platných studií